Tomuto článku jsem se dlouho bránil, jenže bez něj tuto sérii fitness článků nemohu začít. Znamená popsat dlouhou cestu plnou dramatických zvratů, těžkého pádu, nových začátků z nuly a bohužel i smutnou pravdu o tom, jaké podporující a především nepodporující „přátele“ máme mnozí okolo sebe. Takže i drobná zpověď a veřejný závazek dosáhnout svého fitness cíle. Přibližně 22kg už je dole! Cesta je to trnitá, každým dnem vítězím dalším malým vítězstvím a věřím, že to dokončím! Ano, já to dokáži! A věřím, že tím pomohu i dalším lidem, kterým chybí motivace, podpora, odhodlání a třeba ani neví, jak začít.
Nejtěžší je začátek
Se svojí výškou 168cm jsem začal hubnout někde na startovní čáře nad 93kg. Respektive když jsem zhubl několik dírek na pásku u kalhot, po zvážení jsem měl 93kg (takže začátek mohl být kolem 95kg). Začalo pátrání po informacích a hlavně otázka, do jakých čísel bych se měl dostat. Nejrozumnější odhad vycházel podle BMI na 62-64kg. To nebyl zrovna malý snadný rozdíl…
Co se stalo? Podařilo se mi zbavit svůj život stresu, který mě trápil mnoho let (pracovní povinnosti). Stres je totiž pěkný ‚hajzl‘. Ať děláte co chcete, zajistí budování tukových zásob, které ovšem nechcete. A najednou jsem začal konečně hubnout! Měl jsem hned velikou radost a chuť s tím něco pořádně udělat.
A tak jsem oprášil jednoruční činku z dob naší šermířské skupiny a byl jsem jasný – ve 30 letech jsem úplně propadl fitness. Celkem zásadní změna, když od základní školy nenávidíte jakýkoli sport (hodiny tělocviku plné běhání a jste nejmenší ze třídy). Provedl jsem zároveň i úpravy jídelníčku a nabral směr vstříc svému cíli.
Podpora okolí
Jaké byly reakce okolí? Pro spoustu lidí a bohužel i přátel jsem byl v ten moment pro smích a naprostý blázen. Úplný psanec! Pouze necelých 10 přátel mě alespoň trochu podpořilo. Ostatní v mém okolí mi říkali:
- že to je blbost a zbytečná věc
- ať se na to vykašlu a vzdám to
- že to nedokážu
- ať se začnu léčit u ‚cvokaře‘
- že si tím jen zničím zdraví
- že je to nemožné a nereálné, zvláště u mne
- a podobné další krutě demotivující věci… 🙁
Chybí Vám tam také nějaká výrazná podpora a motivace? Nemýlíte se. Byl jsem na to sám, odkázaný sám na sebe a na obrovské množství protichůdných informací z internetu. Až na několik málo přátel…
Rozhodnutí a výzva
Rozhodl jsem se, že to dokáži! I přes veškerou demotivaci okolí! Byla to výzva! A obrovská motivace dokázat něco, co prý nejde a co prý nedokážu. A nevzdat se!
Od začátku cvičím sám doma, začínal jsem cviky s vlastní vahou a jednou 10kg nakládací činkou. Cvičení doma mi zcela vyhovuje. Mohu si pustit hudbu dle libosti a nálady, mám na to svůj klid a neztrácím v součtu hodinu času na cestu do posilovny a zpět.
Vykročil jsem tedy na samostatnou cestu k lepším zítřkům – k lepšímu zdraví, větší síle fyzické i duševní, k lepší postavě a důvěře v sám sebe. Jednosměrná cesta, kde neexistuje nouzová brzda ani tlačítko „Zpět“. Trnitá a často i ostrá cesta k velkému cíli někde v dálce „za sedmero horami“. Cesta plná překážek, těžkých situací, různých zkoušek, různých „záporáků a záporaček“, sem tam nějaký pád, trocha toho odříkání i vlastních obětí. Připomíná Vám to také něco z říše pohádek a fantasy? Kdo ví, třeba na konci cesty najdu dřepující princeznu <3 a nového kamaráda draka – minimálně za pokus to stojí 🙂
Zákeřné informace
Není lepšího a zároveň nejhoršího místa pro hledání informací, než je internet. Když vyloučíte jednoznačný odpad, stále zbývá ohromné množství informací – vzájemně zcela protichůdných! Průzkum terénu se podobal velice složitému temnému dungeonu plného zákeřných nepřátel o několik lvl výše a to bez „lahviček“ a na hardcore mód. Dalo mi obrovskou práci se prokousat všemi těmi informacemi a s nadhledem je prozkoumat, porovnávat, kombinovat a vyvodit z nich patřičné výsledky.
Toto byla nejspíš nejtěžší část celé cesty a musím se přiznat, že jsem ji zvládl nečekaně výborně. V následujících článcích se o tyto informace rád podělím, věřím, že mnohým lidem pomohou na jejich cestě k lepšímu zdravějšímu hubenějšímu Já.
I pád je pohyb vpřed!
Každý z nás je originál a každému bude vyhovovat něco jiného a musí tedy zkusit více možností. V mém případě to nakonec byla cesta přerušovaného půstu (IF), jde ale i o poměry makroživin nebo cvičení („celotělo“). Taková dobrodružná „live“ RPG akce na proložení, aby to nebyla nuda. A mám z toho množství zkušeností.
Bylo i několik časově náročných období a nemoci. To jsem byl na udržovací fázi stylem IIFYM („pokud mi to vyjde do příjmu maker“). Tím se postup několikrát zpomalil nebo zastavil. Každopádně z původních 93kg jsem byl na krásných 68kg – kousek od svého cíle!
Horší byl důsledek dlouhodobého a těžkého přetěžování. Pomáhal jsem rodičům s rekonstrukcí bytu a v závěru se i sám stěhoval do bytu, kde bylo také množství tvrdé práce. Po půlroce si tělo vydalo kruté a neúprosné vyúčtování – skříplý nerv, blok ve vrchní části zad a zlá svalová horečka v rukou (hodně nepříjemné bylo mravenčení v rukou). Navíc 2 dny před odjezdem na dovolenou, kde jsem vzorně odpočíval. V té chvíli opravdu poznáte, kdo je skutečný přítel ochotný pomoci a naopak kdo Vám obrazně řečeno „vrazí kudlu do zad“…
V rámci rekonvalescence jsem během dvou měsíců spadl zpět na 75kg, přišel o většinu pracně vybudovaných svalů na rukou i ramenou. A koncem září jsem začínal od úplného začátku. Byl jsem na dně nejtemnější propasti, fyzicky i duševně.
Kde vlastně jsem?
To bylo v létě 2016 a nyní téměř po roce jsem prakticky zpět v původní formě. Jen na čísle 73kg. Obnova svalů na rukou a ramenou šla velice pomalu a například s dříve oblíbeným a pravidelným plaváním musím opatrně. Je sice zlé nevidět pohyb na váze, ale v zrcadle zjistíte, že změny jsou velké a že budujete svaly a mizí tuk. Samozřejmě se člověk nemá řídit podle váhy a má „měřit centimetry“. Jenže zkušeli jste někdy, jak to jde svinovacím plechovým metrem blbě?
Když se ohlédnu zpět a vidím, kolik práce a energie mi dalo dostat se tam, kde právě jsem, je to krásný pocit! Nevzdal jsem se! Vstal jsem! A začal znovu! A vypracoval se zpět. Navíc jsem inspiroval několik lidí ke cvičení či změně jídelníčku. Paráda!
Nyní mám doma skromnou posilovnu plnou samých skvělých „hraček“ i s posilovací lavicí (na obrázku níže). Jsem spokojený s odvedenou prací a stále mám před sebou veliký kus cesty. Užívám si nyní lepší kondice, větší síly (i duševní), optimizmu, lepší imunity a mám i více elánu. Zmizela bolest kolen a zad, mám lepší držení těla a najednou i jistotu v sám sebe. Navíc jsem získal koníčka, který mi vždy zlepší náladu a doplní energii. Tréninky mám jako skvělý relax a wellness.
A co dál?
Rád bych našel alespoň jednu parťačku na cvičení, vzájemnou podporu a motivaci a v neposlední řadě i další cvičící přátele. Také opět začínám do budoucna uvažovat nad rekvalifikačním kurzem fitness instruktora. Sice mě od toho jedna kamarádka v minulosti odrazovala, ale proč lpět na informacích od někoho, kdo Vám „vrazil kudlu do zad“, že…
Pokračuji dále. Můj nejbližší cíl se pohybuje okolo 65kg se základním vyrýsováním. To je i chvíle, kdy mám poprvé v životě v plánu se dobrovolně vyfotit! K tomu budu hledat cvičící dobrovolnici, abych se na fotkách sám nebál. Dalším krokem bude pokus vejít do komerční posilovny – doprovod a pomoc s prvními kroky v posilovně mám přislíbený od jedné cvičící kamarádky. Dál budu pokračovat ve tvarování postavy. A pomáhat dalším lidem začít a vytrvat na své cestě k lepšímu zdraví, protože dobře vím, jaké to je, když jste na to sami a okolí Vás podráží a odsuzuje k neúspěchu.
Často dostávám dotazy, jak se mi podařilo zhubnout, cvičit, co se mi stalo za úraz a jak jsem se z toho vyléčil a podobně. Byl to jeden z impulzů pro sepsání tohoto článku, abych jej nemusel opakovaně vyprávět. Dále jsem podporován od přátel a známých, abych se podělil o svůj příběh takto veřejně a motivoval tím i další lidi. Protože pokud jsem toto zvládl za těchto podmínek já, navíc tvrdý odpůrce sportu, tak to prý musí zvládnout každý, kdo bude alespoň trochu chtít.
Výzva pro Vás
Mám před sebou ještě dlouhou cestu k cíli a velice rád bych našel kamarádky pro vzájemnou podporu a motivaci. S možností posedět nad šálkem kávy či čaje se společným tématem. A třeba i parťačku z Chrudimi na společné cvičení, případně do budoucna i přítelkyni, která také propadla fitness. Mám i pár nápadů na fotografie s fitness tématikou (formou TFP). Stačí se mi přihlásit na e-mail silhanek@stigro.cz nebo na facebooku (https://www.facebook.com/ondrej.silhanek). Bez motivace a podpory okolí to je opravdu těžké a vysilující, funguji tak třetí rok a myslím, že je nejvyšší čas na změnu. Těším se na Vás 🙂
A na závěr ještě jedna otázka – kdo se přidá a začne také poctivě pracovat sám na sobě? Případně se zamyslí, zda nemá ve svém okolí někoho, kdo by si zasloužil podporu a motivaci ve své snaze zhubnout či začít cvičit? Věřte, že ve skutečnosti stačí opravdu málo! A to jak pro podpoření ostatních, tak i pro vlastní začátek! Nebojte se začít!
Soutěž o focení zdarma – ! soutěž již skončila !
Děkuji, že jste dočetli až sem. Mám nápad a velikou chuť odměnit za podobnou snahu a tvrdou práci na sobě i nějakou slečnu/ ženu z Chrudimi a okolí. Jako fotograf tedy mohu nabídnout focení zdarma a zdokumentovat výsledek tvrdé práce pomocí stylů glamour a boudoir.
Máš také svůj vlastní příběh, jak jsi zhubla a „vyrýsovala do plavek“? Nebo i poctivě „dřepovala“? Případně jsi zvítězila s opačným problémem a nabrala svaly? Jsi přímo chrudimačka nebo z blízkého okolí? Chtěla bys zdokumentovat výsledek své proměny? Začni sepisovat svůj příběh, abys mi jej mohla poslat. Jeden z příběhů odměním focením zdarma v podobném duchu jako například na fotografii výše, aby vynikla nově získaná parádní postava.
EDIT: Soutěž byla již dávno ukončena