Upozornění:
Tento web používá cookies pro zajištění funkčnosti webu. Pokud s jejich použitím nesouhlasíte, můžete jejich použití vypnout v nastavení Vašeho prohlížeče.
Na konci představení mého příběhu o trnité cestě k fitness a hubnutí jsem avizoval soutěž, kdy jednu ze čtenářek odměním fotografováním zdarma. Ano, chci odměnit jednu ženu či dívku z Chrudimi a okolí možností nafotit sérii krásných fotografií se zdůrazněním proměny postavy. A to vše zcela zdarma. Odměna za tvrdou práci, kombinaci správného jídelníčku, trpělivosti, pevné vůle a poctivého silového cvičení. Takto získaná nová krásná postava si zaslouží odměnu! Udělejte sama sobě radost! A to například v podobném duchu jako na této ilustrační fotografii. Nepůjde o klasické sbírání „lajků“, ale o sepsání vlastní cesty proměny postavy. Ostatně další podrobnosti dále v článku.
Než se pustíme do první ostré mise, řekněme si základní cíle, popis neprobádaného terénu moderní alchymistické laboratoře (kuchyně) a případná nebezpečí, která nás v boji mohou potkat. Prostě aby mise „klapla“ a to ideálně bez jakýchkoli ztrát na bílkovinách. Také se i zamyslíme, co je vlastně vaření a jaká je to krutá podpásovka pro nás nezadané. Ale o tom až za chvíli...
Tomuto článku jsem se dlouho bránil, jenže bez něj tuto sérii fitness článků nemohu začít. Znamená popsat dlouhou cestu plnou dramatických zvratů, těžkého pádu, nových začátků z nuly a bohužel i smutnou pravdu o tom, jaké podporující a především nepodporující „přátele“ máme mnozí okolo sebe. Takže i drobná zpověď a veřejný závazek dosáhnout svého fitness cíle. Přibližně 22kg už je dole! Cesta je to trnitá, každým dnem vítězím dalším malým vítězstvím a věřím, že to dokončím! Ano, já to dokáži! A věřím, že tím pomohu i dalším lidem, kterým chybí motivace, podpora, odhodlání a třeba ani neví, jak začít.
Přemýšlíte, čím můžete pohladit bříška (nejen) svých nejmenších? Následující recepty jsou tu pro vás. A vaše ratolest vám při přípravě může i pomoci. Co dobrého jsme si pro vás připravili tentokrát? Dnes si připravíme ďábelsky dobrou lahůdku, kterou doporučuje 11 z 10 labužníků, a to kuřecí rarášky.
Dřevěná rozhledna tyčící se u obce České Lhotice (u Nasavrk) nabízí půvabný výhled na Krkonoše, Orlické hory, masiv Kralického Sněžníku, Jeseníky, ale také na města Chrudim, Pardubice s Kunětickou horou a na Hradec Králové. Na zastřešenou vyhlídkovou plošinu ve výšce 11m vede kovové schodiště, kde napočítáte 32 schodů. Rozhledna je vysoká 14,5m a patří k naučné Keltské stezce. Tato stezka mapuje historii keltského osídlení v okolí Nasavrk. Rozhledna byla otevřena 20. května 2006 a v provozu je po celý rok. Vstup je na vlastní nebezpečí, vstupné se nevybírá.
Pokud přemýšlíte, kam s dětmi zavítat do přírody a ještě aby si mohly hrát, dnešní tip na výlet splňuje obojí. Kočičí hrádek se nalézá v Rekreačních lesích Podhůra nedaleko Slatiňan a těší se veliké oblibě. Jako kopii hrádku jej v letech 1889 - 1901 nechala postavit kněžna Vilemína Auerspergová. Hrádek byl určen pro hry zámeckých dětí. Ostatně dětem se zde opravdu líbí a tímto výletem jim uděláte velikou radost. Takže kudy se k němu nejlépe dostanete?
Všichni víme, že standardní hodina trvá 45 minut. Samozřejmě, že myslím vyučovací hodinu ve škole. 45 minut - to je vědecky potvrzená doba, jíž je člověk schopen cíleného soustředění. Právě tolik času má k dispozici vyučující k tomu, aby provedl veškeré administrativní práce, vyložil probíranou látku a zopakoval minulé. Někdy se dokonce odváží k něčemu tak nepopulárnímu, čímž je zkoušení nebohých žáků či studentů, v nejhorším případě písemná práce. Nějak tak probíhá normální hodina na většině škol...